Byť se může na první pohled zdát, že se jednalo o naprosto zbytečné gesto, při zevrubnějším rozboru lze vítězství vlády nazvat Pyrrhovým – a to v jedné bitvě s tím, že válku pětikoalice prohraje.

Co si totiž vláda odhlasovala? Všechny vládní strany daly najevo, že bojkotují kauzu Dozimetr – a že okolnost, že ministr vnitra používal stejný zašifrovaný telefon jako kriminální prostředí kolem osoby Michala Redla, jim nijak nevadí – a že prorůstání organizovaného zločinu do nejvyšších pater naší politiky bagatelizují. Speciálně je to vizitka Pirátů, kteří kdysi používali slogan „Pusťte nás na ně“. Jejich voliči tehdy zřejmě netušili, že se Piráti těší na to, až budou hájit podezřelé praktiky pana Rakušana, jehož strana je ve volbách navíc podvedla.

Navíc Piráti uplatňují dvojí metr, když požadovali okamžitou rezignaci Jiřího Pospíšila (TOP09) – světe div se – kvůli vlastnictví telefonu se stejným šifrováním jako měl pan Rakušan: „Důvodem je zejména jeho přímé spojení s Michalem Redlem, hlavou trestně stíhané organizované skupiny z kauzy Dozimetr.“

K tomu připočtěme zprávu, že státní zastupitelství pro Prahu 5 obnovilo trestní stíhání Pavla Novotného za nenávistné výroky zaměřené na celý český národ. S tímto politikem ODS měli velmi blízký kontakt jak premiér, tak prezident republiky, tedy Petr Fiala a Petr Pavel. Pro ani jednoho z nich to není dobrá vizitka.

Do třetice: Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl, že se Ústav mezinárodních vztahů zbavil svého výzkumného pracovníka a někdejšího prvního náměstka ministra zahraničí neprávem. „Výpověď Prof. Ing. Petra Druláka, Ph.D., je neplatná.“ Tento verdikt je jasným dokladem hrubého selhání resortu zahraničí – a vina padá jasně na hlavu jeho ministra s bakalářským titulem. Jan Lipavský by měl z tohoto selhání vyvodit osobní zodpovědnost – a rezignovat. Došlo tu totiž k porušení základních lidských práv – a pan Drulák byl poškozen pro své názory. To je v demokracii nepřípustné.

Petr Fiala vymýšlí 70 odstínů fialové, které mají v očích jeho voličů posílit důvěru jeho kabinetu. Zřejmě zcela pomíjí skutečnost, že na mnoho voličů ODS dopadají vyšší daně – třebaže jim bylo slibováno jejich výrazné snížení – a že reálný pokles životní úrovně se týká průřezově všech občanů České republiky – tedy i jeho bývalých stoupenců. Čím více se bude tvářit, že jeho vláda si počíná nejlépe, jak může, tím jen bude popouzet více a více lidí. I voliči ODS chtějí základní léky pro sebe a své děti. I voliči ODS potřebují růst mezd a stabilní důchody. I voliči ODS chtějí levné energie a konkurenceschopnost českého průmyslu a zemědělství. I voličům ODS se začne zajídat, že Fialův kabinet slouží zájmům ukrajinského režimu, ale nikoli českým občanům. Mnoho voličů ODS má ze zavedení eura, což Fialův kabinet prosazuje, panickou hrůzu.

Petr Fiala se domnívá, že si tyto voliče udrží, když jim dnes a denně bude vtloukat do hlav, že bez něho bude vládnout pan Babiš a že jenom on hájí „západní směřování“. I voliči ODS již dochází, že „západního směřování“ se nenají – a že si pod tímto pojmem vlastně nic konkrétního nevybaví. A že mnohé vládní kroky nás rozhodně nepřibližují ekonomikám západních zemí, ale táhnou nás zcela jiným směrem.

Fialova vláda má dávno po záruce. Nemá důvěru většiny občanů. Drží se u moci jen proto, že si jednotlivé subjekty, jež se navzájem nesnášejí, jsou vědomy, že bez toho druhého končí i ony samy.

Tento kabinet není ani sociální, ani demokratický. Většinu z nás svými kroky pouze poškozuje – a jeho další působení není v zájmu valné většiny z nás. Zboží, které nejde opravit, se nahrazuje. V případě Fialovy vlády je opravdu nejvyšší čas.